Občané členských zemí EU, včetně Slováků doufají ve výkonné sociálně orientované tržní hospodářství s pracovními místy, které lidem zajistí bezpečný a slušný život.
Občané členských zemí EU, včetně Slováků doufají ve výkonné sociálně orientované tržní hospodářství s pracovními místy, které lidem zajistí bezpečný a slušný život. Vyplývá ze zvláštního průzkumu Eurobarometru, na který v pondělí upozornila Evropská komise.
Tři roky po zavedení evropského pilíře sociálních práv (duben 2017) zvláštní průzkum Eurobarometer od 20. listopadu do 21. prosince 2020 na vzorku 27.213 občanů 27-členné EU se zaměřil na postoje Evropanů k sociálním otázkám v Unii. Průzkum naznačil, že iv souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 si Evropané i nadále přejí výkonné sociálně zaměřené tržní hospodářství s pracovními místy, které zajistí zaměstnancům bezpečný a slušný život.
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo i 1106 Slováků, vyplývá, že 88% dotázaných považuje sociální Evropu za důležitou. Nejnaléhavějším otázkou pro občany EU jsou rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a do třetice přístup ke kvalitní zdravotní péči.
Sociální Evropa je důležitá pro 84% Slováků. Občané ČR přitom za nejdůležitější pro hospodářský a sociální rozvoj EU považují spravedlivé pracovní podmínky (52%), dobrou životní úroveň (52%), přístup ke kvalitní zdravotní péči (46%), rovné příležitosti a přístup na trh práce, jakož i sociální ochranu a začlenění (39%).
V EU v průměru 71% respondentů tvrdí, že nedostatek sociálních práv považuje za vážný problém, zatímco 62% Evropanů (a stejně Slováků) vyjádřilo naději, že v roce 2030 bude existovat sociálnější Evropa. Celkově asi 76% respondentů, kteří slyšeli o evropském pilíři sociálních práv uznalo, že jeho úspěch bude záviset na opatření přijímaných jednotlivými členskými státy, na Slovensku si to myslí 83% dotázaných.
Na otázku zda dobře znají evropský pilíř sociálních práv is jeho 20 zásadami a právy kladně odpovědělo pouze 6% Slováků, dalších 24% o něm slyšelo a 69% tento aspekt unijní politiky nezná.
Na otázky týkající se budoucnosti sociální Evropy Slováci za tři Nejnaléhavější problémy označili zdravotní péči (43%), platy (41%) a důchody (34%). Naopak za nejméně důležité označili sociální dialog (3%), bydlení a pomoc pro bezdomovce (4%), pak začlenění osob se zdravotním postižením a také minimální příjem (5%) či otázku rovnosti (7%). Podle jejich odpovědí národní vláda i EU jako celek by měly při hledání odpovědí o budoucnosti Evropy zaměřit zejména na aspekty zdravotní péče, růst mezd, příjmy ve stáří a důchody, sociální ochranu a péči o děti a podporu dětí.
